Existuje zdravý toustovač?
Dva plátky voňavého toustového chleba zajíždí do štěrbiny toustovače, my si zatím nachystáme plátek čedaru a plátek krásné farmářské šunky z malého chovu a špetku másla. Ozve se cinknutí, to už se nám sbíhají sliny, málo naplat, ráno bez teplého toustu si nedovedeme představit. Ale co to? Toust je hnědý a po krajích dokonce černý. Je to vůbec zdravé?
Pokud jde o lidi, existují dva extrémy. Jedni se krmí přepálenými tuky a zapíjí to kořalkou, druzí věří, že voda na pití nese jakousi informační civilizační zátěž a je potřeba ji harmonizovat ponořením křišťálu a zpíváním manter. Ale i třetí skupina, která k potravinám přistupuje se zdravou mírou racionality bez přehánění, nedávno zjistila, že pečením sacharidů v mouce vznikají akrylamidy, které bychom měli chtít z potravy odstranit. Jak se to dotkne našeho křupavého toustíku, bez kterého nedokážeme ráno vylézt z postele?
Méně je více, ale jak toho docílit?
Zuhelnatělý toust s klidem pozře málo kdo, většina moderních toustovačů má navíc několikastupňovou regulaci intenzity propečení, takže se spálení jednoduše vyhneme. Ono hnědnutí, které se odborně nazývá Maillardova reakce a které spočívá v reakci sacharidů a bílkovin při zvýšené teplotě, je samozřejmě postupný proces, při kterém problematické látky vznikají pozvolna a tak se na běžně opečený toustík nemusíme hned dívat stejně ostražitě, jako třeba na krabičku cigaret.
Víte, že například existují toustovače, které vám dovolí nastavení intenzity propečení v deseti stupních, nebo dokonce funkci, která umožňuje nedopečený toust ještě trošku víc opéct? Díky takovému nastavení se nikdy nestane, že byste toust spálili a ve snaze ušetřit ho snědli. Cilitvé nastavení intenzity, navíc s funkcemi rozmražování a opékání jen z jedné strany (to je na půlené housky) budete mít pečivo voňavé a křupavé, ale nikdy spálené.
Bez obav, tělo je nejlepší čistička na světě
Přítomnost nejrůznějších problematických látek v potravě, vodě nebo vzduchu kolem nás je holý fakt. Je to civilizační bonus a možná i příčina velké spousty civilizačních nemocí. I tak žijeme prokazatelně nejkvalitnějším životem v lidské historii, jsme nejzdravější a dožíváme se průměrně nejvyššího věku naprosto soběstační. Lidské tělo se totiž dokáže široké škály toxických látek velmi efektivně zbavovat. Na nás tedy je, jestli mu v jeho každodenní práci pomůžeme (třeba i tím, že se naučíme správně používat toustovač), nebo na něj (naprosto nezdravou životosprávou) úkolů navalíme víc.
Obrázek: commons.wikimedia.org (CC BY)
Autor: Redakce PŽ
Bohužel zde nejsou žádné komentáře.